Důvěrně je znáte, vaše uši na ně okamžitě zareagují. Zvuky které jste poslouchali u svých počítačů několik let. Anebo je neznáte, protože jste prostě mladší...
Některé charakteristické zvuky se nám hluboce vryjí do paměti, a když je uslyšíme, hned se nám vybaví, o co jde. Několik takových nám daly i počítače. Stačí je uslyšet a znalý člověk hned zbystří, protože je to pro něj zvuk velmi důvěrně známý, tisíckrát v minulosti slyšený. Nová generace uživatelů počítačů však na ně nebude reagovat nijak, maximálně zvídavou otázkou: „Co to je?“ Pro ně už zůstanou neznámé.
Jak budete reagovat vy? To si dnes můžete vyzkoušet. Vybrali jsme osm počítačových zvuků, při kterých nám hned naskakují nostalgické vzpomínky.
Cvrkot z magneťáku
Začněme více v minulosti, to když byl největším technickým zázrakem v domácnosti osmibitový počítač. Jako paměťová média běžně sloužily magnetofonové pásky a jejich čtení či zápis na ně jste mohli kontrolovat akusticky. Při hledání začátku programu se akustického odposlechu používalo běžně. Poslechněte si, jak to znělo (čtení začíná od 27 sekundy):
Hrčení diskety
Po magnetofonových páskách přišly diskety, které ale ticho nepřinesly. Ba naopak, krokový motůrek pohybující se čtecí hlavou uměl leckdy rozjet pozoruhodný hrčivý koncert. Připomeňte si ho:
Splašené jehličky
S disketovou mechanikou se ještě u nějakého archaického stroje můžete setkat, stejně tak s jehličkovou tiskárnou. Dlouho zůstávala v oblibě na úřadech, kde si při tisku rovnou dělali přes kopírák kopie. Jehličky toto na rozdíl od inkoustu či laseru umožňují. Z domácností ale vymizely rychle, pomalý tisk spolu s hlasitým zvukovým doprovodem pochopitelně příliš obliby nevzbudily.
Rachot klávesnice
Pokud současnou klávesnici označíte za hlučnou, bude to vedle starých klávesnic pořád tichošlápek. Obrovský zdvih, velké vůle, kovové pružinky a robustní kontakty udělaly své. Bylo to tenkrát tišší než psát na stroji, ale mnohdy zas o tolik ne. Ačkoli řada starších uživatelů nedá dopustit na staré klávesnice s vyšším zdvihem, postupně jsou nahrazovány nízkozdvižnými a především utlumenými modely. Na rachot jako kdysi už budeme brzy jen vzpomínat:
Zvuk her, když vládl DOS
Mít u počítače připojené reproduktory nebývalo dříve samozřejmostí. Počítačové skříně pécéček byly vybaveny malým reproduktorem určeným primárně pro akustická systémová upozornění, ale většině běžných uživatelů to prostě stačilo. Kdo chtěl víc, musel dokoupit zvukovou kartu, integrace na základní desce přišla až později. A tak jsme protivný zvuk tzv. PC Speakeru mnozí poznali velice důvěrně, a to především u her. Obzvlášť nervy drásající byl zvuk tolik oblíbených automobilových her od Acolade, připomeňte si legendární Grand Prix Circuit nebo Test Drive:
Kvílející modem
Předchůdce dnešních internetových přípojek byl analogový modem, který dokázal po běžných telefonních linkách prohnat data závratnou rychlostí dosahující (teoreticky) až 56 kb/s. Tzv. dial-up, neboli „vytáčené připojení“ bylo v devadesátých letech nejdostupnější (a zpravidla jedinou) možností, jak domácnost připojit k internetu. Modemy pro dial-up byly opatřeny akustickou kontrolou, a tak se při každém připojení rozeznělo:
O-ou
Skype, Facebook chat, Google Hangauts, WhatsApp, Jabber, Viber… tihle všichni jsou zabijáci ICQ, kdysi bezesporu nejpopulárnějšího internetového kecálka u nás. ICQ funguje stále, ale jeho popularita pochopitelně významně klesla a tolik typické „o-ou“ už leckomu nic neřekne:
Start Windows
Příchod Windows znamenal „něco úžasného“ nejen z pohledu uživatelského prostředí a způsobu ovládání, požitek doplňovaly i systémové zvuky. Prvotní nadšení zpravidla vydrželo tak týden, dokud se všechny zvukové doprovody systémových hlášek, maximalizace, minimalizace, spuštění, připojení a kdoví čeho všeho neoposlouchaly. Pak se zpravidla zavítalo do nastavení, kde se vybralo zvukové téma „bez zvuku“. Jenomže pro vypnutí úvodního zvuku startu Windows bylo potřeba zaškrtnout oddělený checkbox. Na to se většinou zapomnělo a nad jedním zvukem při startu mávlo rukou. A tak počítače při startu vytrvale vyhrávaly notoricky známé znělky…
Windows 3.1:
Windows 95:
Windows XP:
Ale našli se i umělci, kteří prostřednictvím výchozích zvuků z Windows dokázali i kreativně tvořit. Poslechněte si na závěr dílo jednoho takového:
