Tvůrci sci-fi filmů často nešetří fantazií a ve svých filmech zobrazují smyšlená zařízení a neexistující technologie. Občas se jim docela dobře podaří předpovědět budoucnost.
Sci-fi příběhy se často odehrávají v daleké budoucnosti a předvídají nevyhnutelnou katastrofu, která lidstvo potká, nebo naopak vyspělou moderní civilizaci. Herce je tedy třeba vybavit přístroji a technologiemi, které v době vzniku snímku ještě vůbec neexistují.
Některým vizionářům se podaří budoucnost přepovědět docela přesně, jiní jsou na hony vzální realitě. Nepovedené pokusy potom působí i docela komicky. Vtipně mnohdy vypadají také realizace nejmodernějších přístrojů budoucnosti pomocí zastaralé techniky.
Ačkoliv tvůrci filmů často využijí svou fantazii na maximum a prezentují technologie, které v době vzniku filmu ještě ani neexistují, mohou tímto inspirovat vývojáře, kteří se snaží své produkty přiblížit své filmové nebo knižní předloze. Když se potom díváme na několik desítek let starý film, zjišťujeme, že některé autorovy výplody fantazie se staly skutečností. Vybrali jsme několik známých snímků, které se ve svých předpovědích až tolik nemýlily.
20 000 mil pod mořem (1869-1870)
Mnohé filmy se inspirují právě v knihách a Jules Verne byl jedním z nejpozoruhodnějším vizionářů, kterému se svými příběhy docela jasně povedlo odhadnout budoucnost. Jeho knižní předlohy daly vzniknout filmům 20 000 mil pod mořem nebo Ze Země na Měsíc.
Ponorka Nautilus, kterou Jules Verne ve svém díle dostatečně přesvědčivě popsal, byla skutečně později sestavena. Verne přitom předpověděl dokonce i sytém, pomocí kterého bude stroj klesat a stoupat. Píše, že Nautilus využívá systém nádrží, které se podle potřeby buď naplňují nebo vyprazdňují. V díle Ze Země na Měsíc zase hovoří o vesmírném cestování, které v té době bylo ještě hodně daleko před svým zrodem
Star Trek (1966-1969)
Ačkoliv se dosud nepodařilo využít warpový pohon, najde se spoustu technologií, které se od dob původního seriálu Star Trek realizovat podařilo. Zmínit můžeme například univerzální překladač, který zvládne simultánně překládat mezi různými jazyky z různých planet. Dnes sice nemáme podobné zařízení samostatně, vše totiž zvládá mobilní telefon pomocí nainstalované aplikace.
Trikordér • PADD • Univerzální překladač
Mobilní telefon navíc představuje zařízení, které kombinuje více funkcí a je vždy po ruce, dal by se tak označit za jakýsi moderní trikordér. V seriálu se rovněž vyskytují takzvané PADDs (Personal Access Display Devices), které koncepcí připomínají ploché tablety. Je zřejmé, že zařízení podobné tabletu bylo snem již odedávna. Všechny tyto zařízení se ve Star Treku objevily již ve druhé polovině 60. let 20. století.
2001: A Space Odyssey (1968)
Film z roku 1968, který vznikl spoluprací režiséra Stanleyho Kubricka a spisovatele Arthura C. Clarka, pojednává o možné nadvládě strojů nad člověkem. Snímek mezi filmy své doby vyniká především svou technickou stránkou. Efekty jsou udělány velmi přesvědčivě a kvalitně. Objevují se zde například ploché displeje, které v mnohém připomínají dnešní tablety, jejich existenci tak byla předpovězena o více než 40 let.
Děj filmu se odehrává v roce 2001, přičemž první iPad byl představen v roce 2010. Autoři se tak spletli jen o 9 let. Další technickou vymožeností roku 2001 jsou podle filmu video hovory přes počítač. Zde se tvůrci také nemýlili a předpověděli příchod video konferencí. Pro běžné lidi byl v tomto oboru průkopníkem Niklas Zennström a Janus Friis s programem Skype, který byl spuštěn v roce 2003.
Prvním zařízení pro videohovory ale bylo sestrojeno v Německu v letech 1936 až 1940. Sestávalo ze dvou televizorů propojených koaxiálními kabely. Bezdrátové video přenosy na rádiových frekvencích byly potom součástí až prvního letu do vesmíru s lidskou posádkou.
Back to the Future Part II (1989)
Klasikou mezi sci-fi filmy je série snímků Back to the Future. Její druhý díl, ve kterém se hlavní hrdina Marty McFly ocitne v budoucnosti v roce 2015, také dává obrázek o tom, jak si tvůrci v době vzniku filmu budoucnost představovali. Dle jejich představ se v roce 2015 budou ulice hemžit létajícími auty a levitujícími skateboardy.
Létající automobil i levitující skateboard dnes již máme k dispozici. Řeč je například o konceptu slovenských návrhářů Aeromobilu 3.0 nebo Hoverboardu od firmy Hendo Hover. Ani jeden z těchto konceptů ale nevypadá, že se by se v nejbližších letech mohl více rozšířit. Létající skateboard potřebuje speciální povrch, nad kterým dokáže levitovat a létající automobil je spíš kombinací letadla a klasického vozu, než autem, které místo jízdy po čtyřech kolech, létá.
Total Recall (1990)
Toto akční sci-fi z roku 1990 zobrazuje svět v roce 2084. Lidé už nežijí jen na planetě Zemi, ale obývají také Mars nebo Saturn. Pravděpodobnost něčeho takového je sice mizivá, nicméně ve filmu se objevují i prvky, které v budoucnu budou jistě běžnou součástí života.
Jako jeden z dopravních prostředků se ve filmu totiž využívá automatické taxi. Autonomní automobily bez řidiče už jsou dnes ve vývoji a jezdí dokonce v běžném provozu. Jejich většímu rozšíření brání spíše legislativní stránka věci než technologická.
Gattaca (1997)
Film z daleké budoucnosti zobrazuje dobu, kdy už většinu populace tvoří geneticky upravení lidé. Děti se nerodí přirozeně s náhodnou kombinací genů. U zrodu nového člověka je vždy přítomen genetický inženýr, který se postará o dokonalou genetickou výbavu. Nově narozené děti tak netrpí na nemoci, jsou silní, chytří, zkrátka bezchybní.
Poslední lidé, kteří se narodili bez pomoci genetických inženýrů jsou tak odkázání vykonávat jen podřadné práce. Nemohou se totiž ve schopnostech rovnat s dokonalým člověkem. Ačkoliv geneticky modifikovaní lidé nechodí mezi námi, provádění preventivních genetických testů pro zjištění geneticky podmíněných onemocnění je dnes běžnou praxí. Úprava genetické informace u člověka v náš prospěch a přímé ovlivnění schopností jedince zatím možné není.
Minority Report (2002)
Ve snímku z roku 2002 se prezentují technologie jako je software pro rozpoznávání obličejů, cílená reklama nebo rozhraní ovládané pomocí gest. Všechny zmíněné technologie již dobře známe. Tom Cruise ve filmu Minority Report pomocí razantních gest ovládá holografický displej.
Používat něco podobného dnes by bylo nejen fyzicky náročné, ale zkušenosti ukázaly, že i docela nespolehlivé. Ačkoliv se dnešní ovládání pomocí gest netěší velkému úspěchu, gesta se přesto využívají třeba při dotykovém ovládání pro snadné přiblížení obrázku nebo rolování v dlouhých dokumentech.
Cílená reklama tak, jak jí můžeme vidět v tomto snímku, sice dnes ještě nefunguje, ale obdobu můžeme vidět denně na internetu. Zobrazují se nám reklamní bannery, které reklamu přizpůsobí dle toho, o jaké produkty se uživatel na internetu zajímá nejvíce.
V našem výběru samozřejmě nejsou všechny filmy, kterým se podařilo předpovědět budoucnost. Napište nám proto do komentářů, pokud vás v tomto ohledu zaujal jiný film a v tomto výběru chybí.
