Na drtivou většinu boxerských soubojů se zapomnělo záhy poté, co rozhodčí zvedl nad hlavu ruku vítěze. Několik bitev však vstoupilo do dějin a staly se nesmrtelnými. Pět takových zápasů si můžete připomenout v následujících kapitolách.
Pokračování 2 / 6
1. Muhammad Ali – Joe Frazier (1.10. 1975)
„Tak blízko smrti, jako nikdy předtím.“ Těmito slovy popsal vítězný Muhammad Ali, jak se cítil v souboji s Joe Frazierem. Řeč je o třetím utkání těchto soupeřů, jež vešlo do historie pod názvem „Thrilla in Manila.“
Ve spalujícím horku na Filipínách byl stav série po dvou duelech 1:1. V pekelných podmínkách ze sebe oba boxeři vymáčkli naprosto všechno. Strhující bitvu ukončil ručník hozený do ringu Frazierovým trenérem Eddiem Futchem po čtrnáctém kole. Nebýt toho, možná by oba borci do sebe bušili dodnes.
Frazier protestoval, chtěl se bít dál a křičel: „Chci ho, šéfe!“ Futch mu odpověděl legendární větou: „Je po všem. Nikdo nezapomene na to, co jsi tady dnes udělal.“ Ali později svého soupeře popsal jako „největšího bojovníka všech dob.“
Pokračování 3 / 6
2. Jack Dempsey – Luis Angel Firpo (14.9. 1923)
Jack Dempsey nastoupil jako obhájce mistrovského titulu v těžké váze proti Argentinci Luisi Angelu Firpovi přezdívanému „Divoký býk z pampy.“ Před 80 tisíci diváky v New Yorku měl Dempsey v prvním kole navrch. Poslal soupeře sedmkrát k zemi, ten se ale pokaždé sebral a ještě před koncem kola zasadil Dempseymu sérii úderů, po kterých vylétl z ringu, dopadl na všechny čtyři a hlavou narazil do psacího stroje. Při deváté sekundě počítání se ale zvedl a ve druhém kole dostal Firpa technickým KO.
Existují konspirační teorie, podle nichž byl Firpo okraden o vítězství v prvním kole, kdy vyexpedoval protivníka mimo provazy. Rozhodčí prý počítal neúměrně pomalu.
Pokračování 4 / 6
3. Sugar Ray Leonard – Thomas Hearns (16.9. 1981)
Boj dvou amerických boxerů ve welterové váze se odehrál v Caesars Palace v Las Vegas. Šlo o souboj úřadujícího šampiona organizace WBC Sugar Ray Leonarda a majitele mistrovského pásu organizace WBA Thomase Hearnse. Dodnes je toto střetnutí považováno za jedno z nejkrásnějších v dějinách boxu.
Oba soupeři měli střídavě navrch. Ve 13. kole však Leonard protivníka dostal mimo provazy. V následujícím kole ho sérií nemilosrdných úderů doslova deklasoval.
Pokračování 5 / 6
4. Micky Ward – Arturo Gatti (18.5. 2002)
Legendární trilogie soubojů Gatti versus Ward začala v roce 2002 a hned první boj byl vůbec nejdivočejší. Stal se celosvětově známým i mezi lidmi, které box příliš nezajímá, a to zejména díky průběhu strhujícího 9. kola, které se dodnes nazývá „kolo století.“
Gatti v něm inkasoval velice tvrdý úder, po kterém byl počítán a jen těžce se zvedal na nohy. Pak dokázal ustát neuvěřitelný tlak z Wardovy strany a vrhl se do útoku, jenž se dá nazývat „bezhlavý“, protože si prakticky vůbec nekryl makovici. První souboj nakonec prohrál na body, v dalších dvou pak Gatti Warda porazil a sérii vyhrál.
Pokračování 6 / 6
5. Joe Louis - Billy Conn (18.6. 1941)
Bylo to tak trochu jako souboj Davida s Goliášem. Mezi Joe Louisem a Billy Connem byl váhový rozdíl víc než 12 kilogramů. Conn byl přeborníkem v nižší váze, ale chtěl titul i z těžké a vyzval na souboj šampiona této kategorie.
Louis byl v té době prakticky neporazitelný. Pár let před tímto soubojem skolil za dvě minuty Maxe Schmelinga a jeho poslední tři soupeři nevydrželi v ringu víc než deset kol.
Zápas sledovalo přes 54 tisíc diváků, kteří očekávali vítězství hmotnějšího Louise, jemuž patřily úvodní kola. Conn se však postupně dostával do provozní teploty a svou hbitostí dělal favoritovi stále větší problémy. Zasypával soupeře ranami a zdálo se, že míří za vítězstvím a pohádkovým finančním bonusem. Ve 13. kole chtěl knokautovat svého rivala a všechno skončit, jenže to dopadlo přesně naopak - Louis ho poslal k zemi.
Conn byl odpočítáván a vstal až zlomek vteřiny poté, co rozhodčí dospěl k číslu deset. Pár minut po zápase řekl poražený boxer novinářům: „Ztratil jsem hlavu a milion dolarů.“