Vlastní internetové domény už nebudou mít jen státy, ale také města. Jaké jsou další trendy v oblasti domén nejvyšší úrovně?
Tvůrci sítě internet (tedy tehdy se ještě internet jmenoval ARPANET) původně neočekávali, ze jejich projekt dostane tak úžasný spád a rozšíří se pro celém světě. Proto i systém doménových jmen byl původně plánován pouze pro potřeby Spojených států Amerických a domény nejvyšší úrovně (Top Level Domain – TLD) vyjadřovaly administrativní rozčlenění jednoho státu. Nejstarší TLD internetu jsou tedy .com pro komerční organizace, .gov pro vládu spojených států nebo třeba .edu pro školství. Těmto doménám se v dnešní terminologii říká generické (gTLD). Všechny tyto domény mají právě tři znaky.
Úspěch internetu na sebe nenechal dlouho čekat a velice rychle se rozšířil i mimo území Spojených států. Aby i ostatní země mohly využívat své národní domény, byl vytvořen velice jednoduchý mechanismus.
Tip: dnes probíhá živá diskuze o české doméně nejvyší úrovně a o českých doménách vůbec
Za hranice států
Existuje seznam všech států a uznaných území, ten je uveden v dokumentu ISO-3166. U každé ze zemí nebo oblastí je v tomto seznamu napsána dvoj a trojpísmenná zkratka. První jmenované zkratky byly vybrány jako národní domény (country code TLD - ccTLD). Téměř všechny státy své domény využívají, výjimkou jsou některé poměrně politicky exotické země jako Západní Sahara (.eh) nebo ještě donedávna Severní Korea (doména .kp). Zvláštní výjimkou je doména .uk, kterou využívá Velká Británie, přestože podle seznamu by měla využívat .gb.
Od roku 1998 se o vznik a zánik nových domén stará organizace ICANN (www.icann.org) a na její platformě vznikla širší diskuse o budoucnosti doménového systému. Díky tomu vzniklo veliké množství nových TLD. Objevily se nové generické domény jako třeba .biz nebo .info a zároveň zcela nové, určené pro nějaké specifické odvětví, jako třeba .aero pro letecký průmysl či .museum. Tato poslední skupina se označuje jako sponzorované TLD.
V poslední době se začínají objevovat zcela nové domény určené pro určité území mimo hranice států, označované jako geoTLD. Takovým pionýrem mezi nimi byla doména .eu. Ta je ale řazena spíše k ccTLD, protože zkratka eu je v dokumentu ISO-3166 zmíněna jako rezervovaná. První místo tak patří doméně .cat, která není určena pro milce koček, jak by mohl anglický překlad napovídat, ale patří katalánské komunitě. Další vlaštovkou na poli geoTLD je doména .asia, která startuje právě v těchto dnech. Je tedy evidentní, že původní model ccTLD a gTLD se postupně mění.
Bude mít Praha svou doménu?
Další zajímavou alternativou by mohl být vznik takzvaných cityTLD, městských domén. Zatím nejdále jsou tři projekty a to domény .berlin, .nyc pro New York a .paris. Nejviditelnější je asi aktivita města berlin (www.dotberlin.de). Zástupci tohoto ambiciózního projektu argumentují mimo jiné tím, že potenciálních uživatelů jejich domény je více než u mnohých států, stejně tak mají pocit, že například adresa www.zoo.berlin je pro uživatele mnohem srozumitelnější a zapamatovatelnější než www.zoo-berlin.de. Na podložení svých argumentů provedli několik průzkumů mezi uživateli internetu, které mimo jiné prokazují, že městské domény nejsou pro uživatele matoucí a že je považují za prospěšné. Další část jejich argumentace je soustředěna na výjimečnost města Berlín. Tady si pomáhají i slavným výrokem amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho „Ich bin ein Berliner!“
Bude zajímavé sledovat, jak vývoj v této oblasti dopadne a zda se připojí i ostatní významná města. Je možné, že se jednou dočkáme i domény .praha.
Tip: nepřehlédněte živou diskuzi s autorem článku!
Autor: Ondřej Filip, výkonný ředitel sdružení CZ.NIC
