Kladivo od AMD
Firma AMD připravuje své první 64bitové procesory. Rodina těchto procesorů nese název Hammer. Procesory využívající architekturu Hammer (K8) se budou vyskytovat v několika variantách - jako první bude uveden ClawHammer, bude se jednat o procesor zaměřený zejména na nejvýkonnější desktopové počítače a levné servery. AMD plánuje uvedení tohoto procesoru na konec roku 2002. Další verzí bude procesor s jádrem SledgeHammer, který bude určen do segmentu high-end serverů, aby konkuroval takovým gigantům jako jsou UltraSparcy nebo Itania.
Tento článek se zaměřuje na celou rodinu procesorů Hammer, avšak nejvíce se budeme věnovat procesoru, který se na trhu objeví nejdříve - ClawHammer.
Co AMD vedlo k vývoji K8?
Proč vůbec "malá" firma jako AMD začala přemýšlet o svém prvním 64-bit procesoru? Odpověď je jasná: peníze. Trh se servery a high-end pracovními stanicemi je velmi výnosný. Dobytí byť jen nepatrného serverového segmentu trhu by AMD přineslo miliardy, a již by konečně získala respekt ohledně kvality a stabilnosti svého řešení. Bez "pořádného" 64bitového procesoru zde však není šance. Vývoj čistě 64bitového procesoru byl pro AMD nemyslitelný, protože chyběly peníze. Intel si může dovolit vyvíjet 32bity i 64bity současně, ale AMD ne. Vedení AMD se rozhodlo k revolučnímu kroku - vytvořit první 64bitový procesor jak pro serverový segment, tak pro masy. Někomu se to může zdát jako nápad šílence, pro někoho je to výplod génia. Je to riskantní plán, může se nepovést, avšak pokud vše půjde jak má, bude to pro AMD další krok správným směrem po uvedení K7 v roce 1999.
logo zobrazující technologii x86-64 - základ procesorů Hammer
Vývoj procesoru = Nekonečně dlouhá cesta
Vývoj nové generace procesorů je práce na léta. Hammery nejsou výjimkou. Začátek vývoje tohoto procesoru se datuje na rok 1996 - 1997. V té době také naplno probíhal vývoj procesoru K7 - dnes slavného Athlonu. Hlavní práce na procesoru začala až v roce 1998, tedy až po dokončení K7. Šéfem vývojového týmu se stal nynější viceprezident AMD Dirk Meyer - má velké zásluhy na vývoji architektury K7. Dlouhá vývojářská práce trvala zhruba tři roky a byla ukončena v létě 2001. Poté procesor (prototyp ve fyzické podobě) prošel mnoha testy, při kterých se odstraňují nedostatky. V dnešní době již práce na Hammerech končí, brzy se objeví finální samply, zhruba v druhé polovině roku 2002 by měla začít masová výroba (AMD chce v roce 2003 vyrobit 50 000 000 procesorů).
Architektura K8 neboli Hammer je obrovský projekt, na kterém pracovalo a stále pracují stovky, možná tisíce lidí. Duchovním otcem celého projektu je nepopiratelně Dirk Meyer, který pracoval deset let v Digitalu. Podílel se zejména na procesorech Alpha 21264 a 21064. Díky Dirkovi se Athlon i Hammer hodně podobá moderním procesorům Alpha. Meyer odešel z čela vývojového týmu procesorů Hammer a stal se jedním z viceprezidentů AMD.
Fred Weber - jeden z duchovních otců architektury procesorů Hammer
Druhým otcem procesorů Hammer je Fred Weber, přišel do AMD z NexGenu. Nese podíl na vývoji K6 i Athlonu. Po povýšení Dirka Meyera se stal šéfem vývoje K8 právě Fred. Na projektu také participovali Jim Keller nebo David Witt.
Komu se Hammer podobá?
Nová architektura je něčím výjimečným. K procesoru nové generace se váže mnoho nových patentů, ale i přesto je v mnoha ohledech podobný se mnoha jinými procesory, i několik generací nazpátek.
Při vývoji K8 se pracovalo na několika modelech (K8-1, K8-1a, K8-2), které byly různě silně vázány na 64 bitů. Ještě během minulého roku se zdálo, že výkon Hammeru bude 32 bitech zhruba na stejné úrovni jako Thoroughbred a bude excelovat zejména v 64 bitech. Situace se změnila - Hammer je spíše Athlon než 64 bitová Alpha. Jedná se o velmi výkonný 32bitový procesor, který citelně vychází z architektury K7 a EV6, přináší mnoho nových prvků, pokouší se implementovat 64bitový kód a přitom být stále plnohodnotným 32bitovým procesorem.
|
otec: AMD Athlon, architektura K7 |
matka: Alpha 21264, architektura EV6 |
Hammer připomíná procesor 386, který před 17 lety znamenal přechod do 32bitového světa, avšak stále byl 16bitem. Díky tomuto procesoru byl přechod na 32 bity velmi hladký - upozornil bych vás však, že až koncem 90.let se povedlo ve velké míře lidem "vnutit" 32 bitové programy. Podobný vývoj je možný i u 64bitů (ty však již existují také slušných 10 let). Je hodně pravděpodobné, že počítače plně využívající programy optimalizované na 64bitové procesory budou běžné až v roce 2010 - 2020. Zavádění takových změn je velmi těžké, například Intelu to jde velmi ztuha (viz. prodejnost Itanií) a něco jako 64bit pro masy je podle viceprezidenta Intelu Otelliniho: "Mrhání křemíkem a časem".
