Nemáte na ploše dostatek místa pro vaše oblíbené programy? Pořiďte si více monitorů nebo vyzkoušejte některý z mnoha virtuálních desktopů – třeba sympatický VirtuaWin.
Výkon dnešních průměrných počítačů dovoluje pracovat s více programy naráz. Pokud jste tak před několika lety bedlivě sledovali oznamovací oblast Windows a hbitě vypínali kdejaký zbytečný program, který ušetřil několik málo megabajtů, při současném 1 GB RAM paměti je to skutečně zbytečné. Ovšem je tu jeden nový problém – kam všechny ty otevřené programy, dialogy, miniaplikace a postranní panely vlastně umístit.
Na každý program jeden monitor
Dočasným řešením byl pro mnohé širokoúhlý monitor, který nabídl hned několik tisíc čtverečních pixelů místa, i to ale dříve či později díky instantnímu připojení k internetu vytapetuje okno poštovního klientu nebo nejpoužívanější aplikace současnosti – webový prohlížeč.
Jistě, každý si přeci může pořídit další monitor a získat tak přinejmenším dvojnásobek původní plochy. A skutečně – mnozí by se bez druhého monitoru neobešli, mě nevyjímaje. Druhý monitor ovšem jen stěží položíte na malý počítačový stůl a stejně tak dvojnásobná spotřeba elektrické energie nemusí být každému po chuti.
Virtuální plocha a (nejen) Linux
Uživatelé Linuxu jistě jen nevěřícně kroutí hlavou. Jejich grafické desktopy přeci pracují s množstvím virtuálních ploch, jejichž počet si mohou s trochou nadsázky rozšiřovat do nekonečna. A skutečně, prosté rozšíření plochy a přístup k ní skrze klávesovou zkratku může být ideálním řešením pro ty, kteří nemohou nebo nechtějí k počítači instalovat další monitor. Na takové ploše zpravidla zůstane pozadí desktopu – tedy ikony a hlavní panel s nabídkou Start, okna spuštěných programů ale zmizí, získáte tak nový prostor a chcete-li se vrátit k původní práci, stačí se přenést na původní plochu.
Virtuální plochy v linuxovém grafickém desktopu KDE a podobný systém s bezešvou obří plochou, kdy pohybujete pouze zorným polem
Microsoft Windows kupodivu dodnes nemá nativní podporu pro virtuální plochu, historie nejrůznějších drobných nástrojů, které to provedou za operační systém, je však stejně stará jako moderní historie grafického Linuxu, karty se tedy vyrovnávají. Jen se kupodivu o podobných aplikacích příliš nemluví a také vývoj mnohých z nich se zastavil kdesi před lety. I ty jsou však dodnes povětšinou plně funkční přinejmenším na Windows XP a mnoho z nich si bez problému poradí i s Vistami – ostatně není zde výrazný technologický mantinel, proč by právě ve Vistách fungovat neměly.
Některé programy pro realizaci virtuální plochy fungují nespojitě – mezi plochami tak můžete skokově přecházet jako po jakési šachovnici, jsou ale i spojité, které jakoby mnohonásobně rozšířily původní desktop z 1024x768 třeba na 2048x1536 a vy pak jen pohybujete zorným polem (včetně tapety, ikon, i hlavního panelu) o původních rozměrech po obrovité ploše. Je to tedy jakási bezešvá obří virtuální plocha.
Tip: Který virtuální desktop používáte? Podělte se s ostatními v diskuzi na Superfórum.cz
Vyzkoušejte králíkárnu VirtuaWin
Jaký program na Windows tedy použít? K těm nejlepším, hledáte-li tedy bezplatné řešení, je skutečně drobná, ale mocná aplikace VirtuaWin. VirtuaWin není na tomto poli žádným zelenáčem, má za sebou totiž již devítiletý vývoj. Snad i to podtrhne skutečnost, že virtuální plocha opravdu není doménou pouze linuxových grafických desktopů.
Prográmek o velikosti několika kilobajtů se po instalaci usadí v oznamovací oblasti vedle systémového času a standardně nabízí jakýsi „zlatý řez“ virtuálních ploch – tedy rozčtvrcený čtverec se čtveřicí ploch. Mezi nimi můžete přecházet pomocí standardní klávesové zkratky Win-vlevo/vpravo a nahoru/dolu, přičemž o aktuálně vybrané ploše vás bude informovat ikonka programu.
Kontextové menu programu, základní nastavení a určení klávesových zkratek
Klávesové zkratky si ale samozřejmě můžete navolit podle svého gusta. Zde bychom mohli skončit s dodatkem, že si aplikace bez problému rozumí i s Windows Vista a že nic dalšího není třeba znát, vše totiž funguje na jedničku.
Kontextová nabídka programu toho ale nabízí mnohem více včetně podrobného nastavení, kde si můžete navolit počet a organizaci virtuálních ploch – nemusí se tedy vůbec jednat o rozčtvrcený čtverec ale jen o horizontální či vertikální sadu paralelních oken. Dále se nabízí i možnost měnit aktivní plochu myší, přenášení aplikací na vedlejší plochu prostým přetažením okna programu k okraji desktopu aj.
Nové funkce získáte doinstalováním modulů
Pokud budete mít na více plochách alespoň jedno otevřené okno a klepnete levým tlačítkem myši na ikonu VirtuaWin, zobrazí se nepříliš šťastná kontextová nabídka složená ze tří dílčích panelů. Na panelu vlevo najdete seznam všech programů s označením plochy, na kterou patří, snadno tedy na něj (a jeho plochu) můžete přeskočit. Prostřední číst obsahuje naopak seznam programů ze všech ostatních oken, a pokud si nějaký vyberete, přesunete jej na aktivní plochu. Nakonec ještě zbývá pravý panel, který opět obsahuje seznam všech oken programů. Pokud na některé z nich klepnete v tomto případě, bude tento program dostupný na všech virtuálních plochách. Toto orientační a organizační kontextové menu je skutečně velmi užitečné, na druhou stranu je na první pohled poměrně nepřehledné.
Nabídka s rychlým skokem na jakékoliv okno a s možností organizace
Pro skutečné desktopové „geeky“ je pak určena funkce Windows Rules, která vám umožní přidělit oknům speciální pravidla. Pokud si tedy spustíte ICQ, jeho okno se zobrazí třeba pouze na definované ploše, nebo bude naopak dostupné na všech desktopech naráz.
Pokud by vám VirtuaWin přesto nestačil, autoři nabízejí rozšíření jeho možností a funkcí i pomocí několika desítek dostupných modulů. Za vyzkoušení stojí určitě vwPager, který se usadí v horním levém rohu v podobě náhledu na všechny virtuální plochy. Stačí na vybranou klepnout myší a okamžitě se na ni přenesete. Jiné doplňky zase umí plochám přiřadit jméno a zobrazit jej pro snadnou orientaci při aktivaci a takový VirtualWallpaperPlus zase pro změnu určí každé ploše vámi nadefinovanou tapetu.
vwPager a práce se čtyřmi virtuálními plochami
Nakonec snad ještě poznámka, že VirtuaWinu nedělá problém ani rozšířená plocha na více monitorů. Pokud tedy máte třeba notebook a velký LCD displej, rozšířená plocha se bude chovat jako jedna společná virtuální plocha.
Dexpot, goScreen, 360desktop a 3D kostka
VirtuaWin ale ani zdaleka není jediným programem svého druhu. Na internetu jich najdete při troše nadsázky skutečně desítky. Jmenovitě si zaslouží pozornost projekt 360desktop, který určitě ocení ti, kteří jsou zvyklí na práci s více monitory. Právě ty totiž tento program emuluje. Plochou jednoduše můžete dle gusta pohybovat zleva doprava, ve skutečnosti je totiž jakoby promítnutá na vnitřní stranu válce. Vy tak získáte obrovské množství volného místa a i orientace bude poněkud snadnější než na složité matici virtuálních okének programu VirtuaWin.
Ukázka 360desktop v praxi (přeskočte na první minutu)
O virtuální plochy se klasickým způsobem podobně jako VirtuaWin postará také Virtual Desktop Manager, goScreen, za zmínku stojí určitě také Dexpot a nelze zapomenout na akcelerované „3D kostky“, které jsou předmětem mnoha vášnivých diskuzí, ve kterých se čtenáři navzájem peskují, zdali je 3D kostka z Linuxu lépe vyhlazená než kostka z Windows a naopak. Ta pro Windows se jmenuje třeba Yod'm 3D.
Zdali se rozhodnete pro kostku, matici, obrovský panoramatický snímek, či dáte přednost železu a své počítačové hnízdo vyzdobíte trojicí LCD monitorů, je ale už pouze na vás.
