Mnozí z nás denně napíší tisíce písmen na klávesnici a stovky na mobilu. Psací písmo, které nás učili psát ve škole, už nepotřebujeme. Má smysl ho učit naše děti? Ukázka: redaktoři píší „krasopisem“
Dnešní článek je trochu mimo IT téma, ale úzce s ním souvisí. S všudypřítomnými počítači totiž postupně mizí potřeba rychlého psaní tužkou a pro tvorbu různorodých dokumentů se používají výhradně klávesnice. Školství však tento trend zatím vůbec nezaznamenalo a proto chceme i tímto článkem přispět k otevření diskuzí o tomto problému.
Proč se prvňáci učí psací písmo?
Naprostá většina kancelářských profesí je závislých na počítačích. Dokumenty se tvoří v elektronické podobě, píše se zásadně na klávesnicích, na papír se pouze tiskne a maximálně přidá ručně dopsaný podpis. Psací písmo, které nás učili ve škole, už mnozí dávno nepoužíváme. Proč se ale současné děti stále učí úhledné psací písmo s ozdobnými smyčkami, zatímco pro život užitečné psaní na klávesnici je v učebních osnovách jen vzácnou výjimkou?
Normalizované psací písmo, které se už 25 let učí ve školách (zdroj Wikipedia)
Je nesporné, že se děti musí naučit psát tužkou. Učit se ale normované psací písmo považují mnozí odborníci za zbytečné. Možnost napsat celé slovo jedním tahem bylo dříve užitečné, především z hlediska rychlosti psaní. Dnes už se ale delší texty píší zásadně na klávesnicích počítačů.
Také proto vznikl návrh nového školního písma Comenia, se kterým nedávno přišla grafička Radana Lencová. To vychází z písma tiskacího a podle testu v jedné ze základních škol se prvňáčkům daleko lépe učí. Tiskací písmo mají už obkoukané z běžného života a jeho tvary proto tvoří celkem intuitivně, zatímco kličky a smyčky písma psacího jsou pro ně zcela nové. Kromě toho se výrazně eliminuje zapomínání háčků a čárek – při psaní psacím písmem se zpětně doplňují při napsání celého slova, v písmu Comenia hned nad jednotlivými písmeny.
Písmo Comenia by mohlo nahradit psací písmo, pravděpodobně se ale neuchytí
Mini notebooky namísto sešitů
Psaní rukou člověk paradoxně nejvíce využije právě ve škole, kde musí popsat stovky sešitů. Psaní je oproti klávesnici pomalejší, přitom se při spěchu nedbá příliš na úpravu a čitelnost je daleko horší, editace textů se neobejde bez škrtání, na zvýraznění potřebujeme několik typů psacích potřeb.
Na vysokých školách už studenti často používají k psaní poznámek notebooky nebo poslední dobou velmi oblíbené mini notebooky. Kvalitní mini notebook je dnes možné sehnat za cenu pod šest tisíc korun (Acer Aspire One) a ceny nadále postupně klesají. Kolik běžný žák nebo student utratí za sešity, tužky, zvýrazňovače? Pravděpodobně to bude stále o něco méně, ale poznámky v mini notebooku budou perfektně čitelné, upravené, rychleji napsané a archivované.
Čemu byste dali přednost?
Hlavní nevýhoda notebooků ve školách je jejich napájení – aby vydržely celé vyučování, to by musely být z vyšší cenové třídy. A pokud by měla škola zajistit síťovou zásuvku u každé lavice, znamenalo by to nejen velkou počáteční investici, ale i vyšší účet za elektřinu.
A druhým problémem je samozřejmě odvádění pozornosti. Pokud jsme dříve hrávali piškvorky pod lavicí, s notebooky na lavicích bychom mohli nenápadně svádět celotřídní online souboje v různorodých hrách. Přesto si myslím, že s počítači namísto sešitů se ve školách musí do budoucna počítat.
Učitelé by chtěli, rodiče ne
Ať už si budou psát studenti poznámky tužkou nebo na noteboocích, po opuštění školy se jim bude psaní na klávesnici zatraceně hodit. Škola, jakožto průprava pro budoucí zaměstnání, by proto logicky měla zajistit, aby byl člověk schopný ovládat klávesnici rychle a efektivně. A to znamená výuku psaní všemi deseti.
Doc. PhDr. Karla Ondrášková, Csc. z katedry českého jazyka, Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, k tomuto problému říká: „Psaní na klávesnici už mělo být zavedeno ve škole dávno. Myslím psaní všemi deseti. Považuji to v současné době za základní gramotnost a mělo by se učit už na prvním stupni základní školy.“ Zároveň však dodává: „Učit ve škole psací písmo je důležité. Jednak by zanikl obor zvaný grafologie, jednak je a stále zůstane řada situací, kdy bude potřeba psát ručně delší texty. A k tomu se tiskací písmo nehodí. Psaní rukou je také velmi důležité pro výcvik pravopisu.“
Zeptali jsme se také několika pedagogů základních škol, jak je to v jejich školách s výukou psaní na klávesnici. „Nemáme. Není, kdo by to učil,“ říká Michal Horník ze základní školy E. Beneše v Písku. „Jedna hodina za druhý stupeň stačí sotva na ovládání běžných programů, ve volitelném předmětu prohlubujeme a rozšiřujeme znalosti o PC, internetu, komunikaci a ovládání programů na vyšší úrovni. Zkoušeli jsme zavést psaní všemi deseti, ale několik rodičů se ozvalo, že se na základní škole tohle nemá vyučovat, nepřesvědčili jsme je a museli jsme tuto výuku ukončit,“ říká Luboš Pajtina ze základní školy ve Vyškově.
Bohužel výš uvedené odpovědi převažují, najdou se ale i výjimky. „Máme výuku psaní všemi deseti v informatice pro první stupeň, letos experimentálně ve třetích třídách,“ říká Petr Naske. Zároveň ale dodává: „Moc to ale nefunguje, pokud si nástroj na procvičení rodina nenainstaluje doma. A motivovat rodiče se nám moc nedaří.“
