Těm, kteří ještě nevědí, co to podcasting je (ach, je možné být vůbec tak zaostalý?), mohu prozradit, že se jedná vlastně o audioblogy. Protože „mlet pantem“ bývá pro většinu lidí snazší než ťukat do klapek, tak svoje výplody rovnou namluví, software to převede do nějakého MP3 souboru (i s každým „hm, tedy, totiž, taky, ano…“) a někdo jiný si to pak může místo pracného čtení pustit do ucha. Podcasting získal své jméno od applovského iPodu zkombinovaného s castingem, vysíláním. U nás iPody ještě moc neužíváme, ale podcasty se dají poslouchat celkem vším, takže to nevadí.
Jiný druh žurnalistiky
Přesto: podcast není jen nejapná napodobenina blogu („audioblog“). Je to, podobně jako blog, nové médium, které se nedá jen tak odmávnout rukou. („Autorů blogů je víc než jejich čtenářů. Ergo, bloggeři čtou svá dílka jen po sobě a většinu blogů nečte ani jeden člověk – včetně jeho autora.“) Protože blog je do jisté míry novou žurnalistikou (viz vrcholně zajímavé blogy z Iráku), je podcasting novým rádiem.
I rozhlasové vysílání samozřejmě trpí nemocemi moderní, komerční doby: tři čtvrtě hodiny tupý playlist, pak minutu tzv. zprávy, poté nějaká příšerná talkshow, a tak to jde dokola 24 hodin. Podcast umožňuje vytvářet vlastní rádio: hudba, reportáže, rozhovory, komentáře, investigace.
Domnívám se, že podcasting vytváří výrazněji nový fenomén než blogging, protože blogy (vlastně „internetové stránky“) jsou zde s námi už deset let, jen se jim neříkalo blogy a dávno jsme si na ně zvykli, ale bloggerské rádio (podcast) se řítí na svět rozhlasu jako neřízená střela. A to na obzoru svítá logický následník blog/castů: videoblog, vysílání privátních internetových televizních stanic.
Zmiňme ještě, že podcast dodržuje poctivě základní přednost internetu, a to, že si „stáhnu, kdy chci, poslouchám, kdy chci“. Nejde o datový proud, ale o soubor, který se abonentovi podcastu sám nasouká na počítač a který si posluchač poslechne kdykoli chce (později), dokonce i bez připojení k internetu. (A kdyby nějakého bláhovce napadlo loupat z podcastu penízky tím, že do něj vloží reklamu, není nic snazšího než ji přeskočit.)
Internet se opět rozroste
Podcast je populární, protože je nový (a „vzrušující“, exciting, jak říkají Američani; uvidíme, jestli jim jejich vzrušení vydrží do švestek). V České republice tento fenomén, podobně jako blogging, nedokážeme vhodně ocenit – je to totiž jev velmi vhodný pro velké národy a velké (národní) státy. Obrovské trhy se stovkami milionů (ach!) potenciálních posluchačů či čtenářů se chovají úplně jinak než například trh český.
Tak jako v anglo-americkém jazykovém prostoru internetu vznikly stovky tisíc blogů, z toho tisíce velmi kvalitních (u nás stovky, z toho jednotky kvalitních), vzniknou tam i desetitisíce podcastů. Z toho možná stovky tak kvalitních, že se budou profesionalitou rovnat komerčním rádiím.
To u nás, bojím se, vůbec nehrozí, takže (ještě víc se bojím) české podcasty se stanou spíše doménou exhibicionistických pablbů typu Vesmírní-lidé.cz. Český podcast, český videocast, český moblog: zajímavé, pro určité specializované, zájmové skupiny dokonce i významné. Internet se rozroste o pár jedinečných květinek – a díky za ně – ale tráva z toho zelenější nebude.