Notebooků se už dnes prodává více než stolních počítačů, jak se ale orientovat v obrovské nabídce na trhu. Poradíme vám, co obnáší koupě notebooku za deset až dvacet tisíc korun.
Notebooků se již nyní prodává více než stolních počítačů nejen v celosvětovém průměru ale i v našem regionu. Hlavním důvodem je pokles cen, který za posledních několik let segment mobilních počítačů zaznamenal. Dříve jsme čekali, až se nějaký model dostane pod 20 tisíc, nyní začínají běžné notebooky na 10 000 Kč.
Ještě před tím, než začnete vybírat notebook, je vhodné se zamyslet, zdali jej skutečně potřebujete. Mobilní počítač nabízí množství výhod a funkcí, které jejich stolní bratříčci nemají, navzdory tomu ale nejsou vždy ideálním nástrojem.
Kupujte když …
Notebook si kupte, pokud využijete jeho mobilitu. Prostě pro přenášení, práci mimo kancelář či domov nebo i pohyb v rámci domu či bytu. Do školy, na dlouhé cesty dopravními prostředky nebo i do práce pro systém zvaný „hot-desk“, který je založen na tom, že zaměstnanci jsou mobilní a nemají svůj vlastní stůl či kancelář.
K výhodám patří i mnohem menší prostorová náročnost nejen při práci ale po ní. Notebook prostě schováte do skříně či do brašny – nepotřebuje vlastní počítačový stůl, neokupuje prostor trvale.
Nechte to plavat když …
Důvodů, proč si notebook nekupovat se najde také dost. K nejvýraznějším patří jednoznačně výrazně horší ergonomie. Displej notebooku je příliš nízko a častá práce s ním bez periferií a dalších pomůcek vás může rychle dostat k ortopedovi s bolavým krkem i zády.
Výrazným faktorem je i cena. To platí hlavně při větších požadavcích na výkon procesoru, grafického subsystému či pevných disků. Výkonné notebooky jsou prostě drahé a většina herních notebooků v ceně do 30 tisíc korun obsahuje podprůměrné grafické karty (ve srovnání se střední třídou grafik pro stolní počítače).
Omezené možnosti pro výbavu a rozšiřitelnost jsou dalším negativem. To platí zejména pro náročnější uživatele. Notebookové disky končí sotva na polovině kapacity svých stolních protějšků. I ty výkonnější mobilní grafiky výkonem nestačí na grafické karty v ceně kolem 3 000 Kč ve střední třídě.
Problematická je také kvalita LCD panelů v noteboocích. Když vynecháme speciální a velmi drahé modely zaměřené na grafiku, nelze nyní koupit notebook s kvalitním LCD. Všechny používají TN panely s mizivou barevnou hloubkou a slabými pozorovacími úhly.
A nechcete raději mini notebook?
Pro majitele stolních počítačů, kteří se často pro notebook rozhodují pouze kvůli nutnosti občas pracovat i mimo domov, může být velmi dobrou volbou levný mini notebook. V cenách od 8 do 10 tisíc nabízejí dostatečnou funkcionalitu pro občasnou práci v terénu – na všechno komplikovanější je pak lepší použít stolní počítač. Jak může mini notebook doplnit stolní počítač a rady k jeho výběru najdete v článku z minulého týdne: Co musíte vědět o mini noteboocích, než si některý koupíte.
Mini notebook je ve srovnání s klasickou 15,4“ skutečně hodně mini
Vybíráme
Pokud jste si ujasnili, že notebook skutečně potřebujete, je důležité správně zhodnotit vaše očekávání a požadavky. V cenách od 10 do 20 tisíc korun nemůžete očekávat, že se vám poštěstí koupit přístroj bez kompromisů. Většinou jde hlavně o poměr mezi velikostí, výkonem, výdrží na baterie a cenou.
V malém 12“ notebooku nenajdete výkonnou grafiku a v levnější kategorii notebooky neoplývají ani dlouhou výdrží. Za moc nestojí ani ergonomie, která trpí často na klávesnici a samozřejmě i na malé displeje. Velké 15,4“ notebooky se samozřejmě hůře přenášejí, na druhou stranu často nabízejí díky větším bateriím slušnou výdrž. Někde na půli cesty jsou 13-14“ modely, které mají často velmi dobrý poměr mezi výdrží, ergonomií a výkonem.
S grafikou nebo na práci?
Jedním ze základních parametrů je otázka potřeby grafického výkonu. Notebook s herní grafikou má vyšší spotřebu, vydrží méně na baterie, často je hlučnější a téměř všechny menší notebooky nemohou mít herní grafiku kvůli problémům s chlazením.
Nakonec i ta mobilní grafika není žádné velké terno a s možnostmi stolních počítačů se nemůže rovnat. Se základními modely grafických karet nVidia (GeForce 8300/8400/9300/9400) a ATI (Radeon 2300/2400/33x0/34x0) si zahrajte spíše starší hry (2006 a starší) bez problému a ty novější si často vyžádají výrazné omezení kvality a nejmodernější často ani nespustíte. Pro použitelnější výkon je nutné vybrat alespoň střední třídu (GeForce 9600 a lepší nebo Radeon 36x0 a lepší) s ještě většími nároky na chlazení a zkrácením výdrže. Záchranou mohou být pouze nejmodernější modely s možností přepínat mezi integrovanou a dedikovanou grafiku – ty však u notebooků pod 20 tisíc najdete stěží. V skutečnosti se pod 20 tisíc notebooky s grafikou střední třídy ani nedostávají.
U integrovaných grafik je nejčastější případ integrované řešení Intelu v podobě GMA X3100 nebo X45x00. Ty nemají dostatek výkonu a optimalizace pro většinu nových her – prostě se na hraní vůbec nehodí. Světlou výjimkou je integrovaný Radeon HD3200, který má dostatek síly pro mnoho her díky solidní optimalizaci ovladačů. Úspora energie je proti dedikovaným grafikám značná – někdy až 30 procent.
Malý ale šikovný
Dále se zamyslete nad vhodnou velikostí notebooku. Ta souvisí nejen s mobilitou a hmotností notebooku, ale i s velikostí displeje. Právě úhlopříčka displeje určuje, jak velký notebook bude a jak pohodlně se s ním bude pracovat.
Orientační srovnání velikostí notebooků dle úhlopříček
Počítejte orientačně s těmito hodnotami:
- 12,1" – 1,0 až 2,0 kg
- 13,3" – 1,5 až 2,5 kg
- 14,1" – 1,8 až 2,8 kg
- 15,4" – 2,3 až 3,2 kg
- +17" – 2,6 až 5,0 kg
S úhlopříčkou souvisí i ergonomie práce s notebookem. Jde hlavně o velikost pixelů, která je samozřejmě nejmenší u malých úhlopříček. Nejčastěji se setkáte s rozlišením 1 280 × 800 napříč úhlopříčkami až do 15,4“. U 17“ a někdy i 15,4“ a 14,1“ najdete i 1 440 × 900 bodů, které je obzvláště na 15,4“ velmi dobré. Displeje o velikosti 14,1“ zároveň nabízejí přijatelnou velikost s dobrou ergonomií práce s rozhraním na použitelném rozlišení. U menších se s větším počtem bodů téměř nesetkáte – tedy rozhodně ne u notebooků do 20 tisíc korun. S rozlišením 1 680 × 1 050 bodů dostupném u 15,4“ modelů se zase dostanete na velmi solidní hodnotu pro náročnější činnosti ale i lepší zrak kvůli malým bodům.
S úhlopříčkou 12,1“ jsou notebooky skutečně malé a dlouhodobě silně neergonomické při práci na stole
Problematické je vnímání velikosti bodů – nejčastěji jde vlastně o velikost ovládacích prvků a textu. Nejlepší je samozřejmě vyzkoušet si dané rozlišení a úhlopříčku naživo, najdou se však i dobré pomůcky online. Vyzkoušejte web tvcalculator.com, který přesně spočítá hustotu pixelů a umožňuje přímo proti sobě srovnat hustotu i velikost zvolených displejů. U velikosti bodů se osvědčila metoda srovnání proti jakémukoliv dostupnému LCD s obdobnou velikostí bodů – klidně i proti stolnímu panelu.
Kámen úrazu bývá ukryt i v povrchové úpravě LCD panelů v noteboocích. Většina z nich si vylepšuje slabší kontrast lesklou vrstvou – ta v tomto ohledu dobře funguje, ale také přitahuje otisky prstů a nehezké odlesky. Hlavně pokud s notebookem chcete často pracovat v terénu, můžete narazit na situace s velmi špatnými světelnými podmínkami a velkým omezením práce díky odleskům.
Následný výběr z dostupné nabídky všemožných kombinací procesorů již není zas tak velká věda. Opět je vhodné začít s hodnocením požadavků.
Výkon
Potřebujete vysoký aplikační výkon? V tomto případě jde hlavně o výkonný procesor, rychlý disk a dostatek paměti. Pro běžnou práci se systémem, multimédii a internetem postačí jakýkoliv z dostupných dvoujádrových procesorů. Jedno jádro beztak mají pouze ty absolutně nejlevnější notebooky, kde se počítá každá stokoruna. Dvoujádro zabezpečí lepší odezvu systému a také rychlejší zpracování náročných úkolů. Frekvence přitom není tak podstatná, hlavně u mobilních procesorů se za malé zvýšení taktu hodně platí. Pro běžnou práci stačí i 1,6 GHz a 2,0 GHz lze považovat za dostatek na cokoliv. Je téměř jedno, zdali to bude platforma AMD nebo Intel – v současnosti oba výrobci nabízejí srovnatelné možnosti i výbavu.
Kapacita operační paměti by neměla být menší než 1 GB, který postačí na velmi nenáročné použití a konfigurace s tímto množstvím paměti jsou zároveň ty nejlevnější. Není to ale kvůli ceně pamětí – ty jsou v současnosti velmi levné a 2 GB by měly být základní hodnotou pro serióznější práci.
U pevných disků jde v případě výkonu hlavně o rychlost. Právě nižší výkon 2,5“ mobilních disků je hlavní rozdílem mezi notebookem a stolním počítačem. Pomalejší přístup k datům hodně limituje propustnost i odezvu systému. Pro svižný notebook hledejte 7 200 otáčkové disky nebo SSD, které se do levných notebooků zatím nedostává. Kapacita je pak méně podstatná – pokud vaše požadavky přesahují 160 až 500 GB dostupných v běžných noteboocích, je beztak lepší si pořídit velký externí disk.
Na rychlé SSD za přijatelnou cenu si ještě nějakou chvíli počkáme – rychlý elektronický disk stojí přes 10 tisíc Kč
