Příběh o tom, jak složité je bojovat proti vládě komunistické Číny a (ne)poskytovat přitom přístup k informacím, které oficiálně neexistují. Vítejte ve Velkém čínském firewallu.
Krušná léta 2003 – 2005
I když byl Google.com zpět, uživatelé během následujících let postupně odcházeli ke konkurenci. Jednak z důvodu občasných výpadků vyhledávače v Číně, ale také kvůli rychlosti, s jakou Google vyhledával. Požadavky na vyhledávání totiž v případě Googlu putovaly do zahraničí, do lokalit, kde má Google umístěny svoje servery. Tedy i přes Firewall, který výrazně zpomaloval odezvu vyhledávače. Naproti tomu Baidu, který měl všechny servery připojeny přímo na území Číny, nemusel cestu přes Firewall absolvovat, a byl proto o poznání rychlejší.
Tyto důvody a nové, více lokální služby Baidu způsobily, že se podíl Google.com na vyhledávání v Číně do roku 2005 propadl pod 30 %, naproti tomu preference Baidu výrazně povyskočily a na konci roku 2005 se pohybovaly na hranici 46 %.
Googlu v té době zbývaly dvě možnosti. Buď ponechat stávající stav a doufat v zázrak, nebo situaci řešit, nejlépe aktivní participací.
Etapa 2: Google.cn
A tak se také stalo. V roce 2005 se Google rozhodl založit čínskou pobočku a začít provozovat vyhledávač na doméně Google.cn. Což ale mimo jiné také znamenalo souhlasit s podmínkami čínské vlády a cenzurovat výsledky vyhledávání.
Současná podoba Google China
Video, s nímž Google.cn na čínský trh vstupoval a kterým se prezentoval, zmiňuje zkratku GuGe. Pod tou Google.cn vystupoval kvůli lepší zapamatovatelnosti. Na druhou stranu neodrážela skutečnou adresu vyhledávače, což byl jeden z důvodů pomalého nárůstu podílu Google.cn na trhu. Internetová adresa Google.com navíc automaticky nepřesměrovává na Google.cn, někteří uživatelé tak ani nepostřehli, že Google China existuje.
Cenzura na největšího internetového vyhledávače světa? Pro některé uživatele tak Google, charakterní společnost, která je známá svojí filantropií a dobrými vztahy k zaměstnancům, skončil. Spousta agentur bránících lidská práva se do Googlu pořádně opřela a americká veřejnost nezůstávala pozadu.
A aby toho nebylo málo, Google vytvořil vlastní mechanismus, který automatickým odesílám požadavků přes Velký Firewall zkoušel přístupnost jednotlivých webových stránek z Číny. V případě, že Firewall stránku zablokoval, Google.cn ji zařadil do svého blacklistu a při příštím vyhledávání už ji ve výsledcích ani nezobrazil. To vše proto, že i když čínská vláda požaduje blokování nevhodného obsahu, žádný oficiální blacklist blokovaných stránek neexistuje. Naopak je spoléháno na starou pravdu, že sebe-cenzura je vždy důslednější než obecné nařízení. Je tudíž na každé společnosti, jak se s filtrováním popere.
Na obranu Googlu nutno dodat, že i když výsledky vyhledávání na Google.cn blokuje (navíc je na spodním okraji stránky zobrazeno hlášení o tom, že seznam výsledků není kompletní), pomalejší mezinárodní verze Google.com je v Číně stále přístupná a automaticky nepřesměrovává na nový Google China. Uživatelé si tak mohou vybrat, zda dají přednost rychlému, ale cenzurovanému Googlu nebo pomalejší, ale mezinárodní a kompletnější variantě.
Vyhledávání výrazu „tiananmen square“ je klasickou ukázkou cenzury na čínském Googlu
Google.cn používá „jemnější“ metodu cenzury, kontroverzní výrazy proto vyhledá, ale blokované stránky nezobrazí. Naproti tomu např. Yahoo! Nebo Baidu při pokusu o vyhledání informací o Falun Gong zobrazí jen chybovou stránku a uživateli navíc na hodinu zablokuje přístup k vyhledávání.
Google se navíc v Číně snaží neprovozovat žádné služby, které by mohly sbírat osobní informace o uživatelích. Součástí nařízení, které musí internetová společnost podepsat, je totiž také článek o tom požadovat po uživatelích blogů a podobných služeb reálné soukromé informace. Ty pak samozřejmě slouží k vystopování nepohodlných osob. Ani Gmail, ani Blogger proto nejsou Číňanům k dispozici, i když už čínská vláda na společnost dlouhou dobu tlačí, aby je zpřístupnila. Google se pravděpodobně obává toho, že by se mohl opakovat skandál s Yahoo nebo Microsoftem, k nimž dříve na čínském internetu došlo.
V roce 2004 posílal novinář Shi Tao prostřednictvím svého e-mailu na čínském Yahoo tajné vládní dokumenty zakazující čínským médiím zmiňovat se o patnáctém výročí brutálního zásahu proti demonstrantům na náměstí Tiananmen. Čínská vláda zjistila jeho e-mail a „požádala“ Yahoo o soukromé informace spojené s uživatelským účtem. Po dopadení byl Shi Tao odsouzen a na deset let uvězněn.
Přečtěte si: Yahoo hrozí žaloba od rodiny odsouzeného čínského novináře
V prosinci téhož roku „požádala“ čínská vláda Microsoft o to, aby smazal blog nejpopulárnějšího čínského politického bloggera Zhao Jinga. Microsoft tak učinil bez ohledu na to, že servery, na kterých služba MSN Spaces běží, byly umístěny ve Spojených státech, tedy mimo vliv čínské vlády.
Současnost
V současnosti je Čína jednou z pěti zemí (dále Česko, Jižní Korea, Japonsko, Rusko), kde Google zatím nedosahuje postavení leadera v oblasti vyhledávání. V celonárodním měřítku na Baidu ztrácí poměrně velký kus koláče, v oblastech kolem nejvýznamnějších center Pekingu, Šanghaje a Kuang-čou (Guangzhou) se ale oba perou o každého uživatele mírně nad hranicí 40 %.
Podíl na čínském trhu
A podle posledních průzkumů se zdá, že se blýská na lepší časy. Trendová křivka Google China je totiž rostoucí a lidé si začínají uvědomovat, že co se relevance vyhledávání týče, nemá Google ani v Číně konkurenci. Baidu tak na první pozici drží spíše lokální specifika.
Je na posouzení každého, zda se Google zachoval spuštěním Google.cn správně. Pro akcionáře určitě ano, zisky z reklamy na čínském trhu jsou obrovské, ale nezapomněl přitom také na ostatní? Co si myslíte vy?
Zdroje: Arthur W Page Society, TradingMarkets.com, Springer Netherlands, Wikipedia, BBC News, 2008 International Symposium on Ubiquitous Multimedia Computing, Reuters, Google Book Search, The New York Times Online
