Google Chrome za pár dní oslaví půlrok své existence. Splaskla už Google bublina, nebo má nemluvně ještě šanci? A jaké nejdůležitější novinky přinesou další generace prohlížeče?
Za pár dní to bude už půl roku, co se internetová veřejnost seznámila s novým prohlížečem Chrome. Dnes už se možná o Chromu tak nemluví, počáteční vlna nekritického nadšení opadla a mnozí se vrátili ke svým Firefoxům, Operám a nadstavbám Internet Exploreru, to ale neznamená, že by snad byl Chrome špatný prohlížeč – spíše naopak, sebral totiž konkurenčnímu Firefoxu „patent“ na rychlost vývoje.
Šest měsíců vývoje
Firefox byl skutečně dlouhá léta synonymem bleskového vývoje. Nebylo měsíce, aby nevyšlo nové sestavení s opravami nejrůznějších chyb a občas se objevila i nějaká ta nová funkce. A jak se během šesti měsíců změnil samotný Chrome? Celkem podstatně, i když mnozí by jistě namítli, že se jednalo pouze o kosmetické změny.
Import a export oblíbených stránek a správá profilů prohlížeče (obrázky nasnímané ve verzi Chromium)
S uvedením verze 1.0 se Chrome výrazně zrychlil, získal vylepšenou správu záložek a přibyl také export a import oblíbených stránek. A později se objevila také testovací „dvojka“, která opět zrychlila načítání webu, konečně si začala pamatovat vyplněné formuláře, programátoři zapracovali na lupě, která už nepřibližovala pouze text, ale celý obsah včetně obrázků, a Chrome byl obdařen uživatelskými profily, mezi kterými můžete libovolně přepínat – profily pracují prakticky stejně jako ve Firefoxu.
Stable, Beta, Dev nebo Chromium?
To jsou tedy ty kosmetické úpravy, sluší se ale ještě připomenout, že se Chrome proměnil i z hlediska politiky vydávání nových verzí. Na podzim byl Chrome k dispozici ve třech vývojových větvích. Byla tu klasická beta, hrubá testovací verze pro vývojáře a komunitní Chromium, což je vlastně ten samý prohlížeč, má pouze odlišný odstín barevného tématu a komunita jej vydává pod licencí BSD.
Pak ale se vší slávou Google představil Chrome 1.0 Stable a vznikla tak čtvrtá větev, která se může pyšnit tím, že je to jeden z mála produktů Googlu, který je alespoň na papíře už skutečně stabilní.
Stabilní Chrome 1.0 a vývojářská verze 2.0: na první pohled žádný rozdíl
Chrome disponuje automatickým aktualizačním systémem, na vás pouze je, abyste se rozhodli pro některou z těchto větví. Pokud si stáhnete Chrome z oficiálního webu, samozřejmě budete používat stabilní větev, kde se aktualizace objevují nejméně často. Pokud se nebojíte občasných a skutečně vzácných šotků a chcete mít nové funkce co nejdříve, stačí se přepnout na větev betaverzí, které vývojový tým vydává zhruba jednou do měsíce, a pokud by vám nestačilo ani to, je tu ještě třetí větev pro vývojáře. Nakonec, pokud chcete vyzkoušet skutečně všechny nové funkce, které občas vyžadují několik zručných úprav, je na místě nainstalovat Chromium, jehož „noční sestavení“ se objevují několikrát za den a na webu Chromium.org najdete dokonce všechna historická sestavení pro Windows.
Jak přejít ze stabilní verze na betu nebo vývojářskou větev
Chromium je třeba nainstalovat ručně, stabilní, beta a vývojový Chrome se ale aktualizuje pomocí služby Google Update. Pokud máte již nainstalovaný Chrome a chcete přejít na jinou distribuční větev, stáhněte si program Google Chrome Channel Changer, vyberte požadovanou větev a po restartu prohlížeče navštivte dialog „O aplikaci Chrome“, kde najdete možnost aktualizace (případně vyčkejte na automatickou aktualizaci). 
|
Proč je ten Chrome tak rychlý?
Co jsme se o Chromu za těch šest měsíců naučili? Nejcitovanějšími vlastnostmi prohlížeče je jeho jednoduchost, rychlost a nenáročnost. Chrome je skutečně velmi jednoduchý, jeho uživatelské prostředí maximálně šetří plochou, což ocení zejména majitelé drobných netbooků s malými displeji, zároveň je ale ďábelsky rychlý a díky tomu, že pracuje s vlákny a procesy spouští v sandboxu, je také stabilnější, bezpečnější a lépe pracuje se systémovým prostředky. Sandbox je pískoviště a stejně jako se z dětského pískoviště nedostane bábovička, tak špatný proces v Chromu neovlivní celou aplikaci. Stručně řečeno, pokud vám v Chromu zamrzne třeba Flash Player doplněk, nespadne celý prohlížeč, ale pouze tento doplněk, který se pokud možno restartuje. Sandbox používá i nový Internet Explorer 8.
Proč je Chrome tak rychlý a disponuje velmi kvalitním vyhlazováním obsahu? Tři slova – pro přehlednost je dám do odrážek:
- ořezané jádro WebKit
- javascriptový motor V8
- grafická knihovna Skia
WebKit je open source vykreslovací jádro, které přeloží HTML kód na skutečné grafické prvky, Google ale používá upravené jádro, disponuje totiž vlastním systémem pro interpretaci Javascriptu – systémem V8. Ten v tuto chvíli hravě strčí do kapsy SpiderMonkey (Firefox 3.0 a nižší), TraceMonkey (Firefox 3.1 a vyšší), javascriptové jádro Opery i Internet Exploreru, na původní WebKit s javascriptovým motorem SquirrelFish ale zatím nemá (platí pro nejnovější noční sestavení WebKitu).
Jak získat Safari s motorem SquirrelFish
Co z toho plyne? Pokud chcete mít po ruce prohlížeč s papírově nejrychlejším Javascriptem, nainstalujte si stabilní verzi Safari a z webu webkit.org si stáhněte instalační balíček s jádrem, které obsahuje nový engine SquirrelFish. Otázkou zůstává, jestli je pro vás o několik milisekund rychlejší Javascript dostatečným důvodem k tomu, abyste přešli na prohlížeč, který je jinak po všech stránkách poměrně daleko za svou konkurenci – prakticky ve všem. |
Po malé odbočce ještě jedna neznámá – Skia. To je pro změnu grafické jádro, nebo tedy grafická knihovna, která se stará o to, jakým způsobem, jak rychle a jak kvalitně se budou na stránce vykreslovat objekty. Přímým konkurentem ve Firefoxu 3.x je knihovna Cairo. Skia toho zatím moc neumí, to co ale zvládá, zvládá na jedničku, o čemž se můžete přesvědčit v našem testu kvality vyhlazování grafiky v prohlížečích – Chrome je samozřejmě vítěz. Google nepoužívá Skiu pouze v Chromu, ale i v Androidu. Na Windows má zatím Skia své limity, text je například vykreslován ještě pomocí systémové knihovny GDI, totální přechod na Skiu by ale měl být jen otázkou času.
Vyhlazování obrázků při změně jejich velikosti přímo v prohlížeči (kvalita resamplingu)
Doplňky pro Chrome? Snad ještě letos
Velmi diskutovaným tématem Chromu je jeho jednoduchost. Chrome je „ultrajednoduchý“, dodnes neobsahuje RSS čtečku a další funkce pokročilého prohlížeče typu Opery nebo doplňky vybaveného Firefoxu. Vývojový tým si je toho vědom prakticky už od počátku a slibuje, že se jednoho pěkného dne v Chromu objeví podpora pro doplňky – podobné jako znáte z Firefoxu.
Doplňky by měly být jednoduché, bezpečné, měly by v co nejvyšší míře používat zásady klasického webového programování, měly by být transparentní a jejich instalace by měla být stejně snadná jako ve Firefoxu. Mozilla, potažmo Firefox, používá pro doplňky Javascript a XML jazyk XUL a v případě doplňků pro Chrome to bude asi velmi podobné, možná spíše ještě jednodušší, programátoři totiž slibují, že jejich tvorbu zvládne každý webový vývojář.Důležité je ale především to, že na doplňcích se už skutečně pracuje, rozhodně to není jen jakési zbožné přání, na webu komunitního Chromia ostatně najdete celou případovou studii, jak by měly takové doplňky pracovat.
Greasemonkey skripty už fungují, ale s omezením
A ještě o něčem se už od října mluví – o podpoře Greasemonkey skriptů. Zatím s nimi umí pracovat jen komunitní větev Chromium a to jen v omezené experimentální míře. Implementace aplikačního rozhraní totiž ještě není hotova. Co to znamená? Pokud si z databanky skriptů na Userscripts.org nějaký ten skriptový doplněk stáhnete, jednou vám fungovat bude, podruhé zase jen z části a potřetí vůbec, Chromium totiž zatím nezvládá některé parametry skriptů, které například určují, na kterých doménách nesmí skript pracovat, protože by nebyl kompatibilní s webovou aplikací. Díky tomu některé skripty logicky způsobí neplechu, budou se totiž spouštět i tam, kde nemají. Funkční skripty se dají s trochou nadsázky spočítat na prstech jedné ruky.
Chromium: Prohlížeč obrázků Greased Lightbox jako jeden z mála funguje bez problémů
Druhým nešvarem je absence instalátoru, skripty je třeba ručně nahrát do složky s vaším profilem a samotné Chromium musíte spustit se speciálním parametrem.
Jak nainstalovat skript z webu Userscripts.org
Pokud používáte Chromium verze 2.0.156.1 a vyšší, musíte program chrome.exe spustit s parametrem –enable-user-scripts. Zároveň je ale třeba nahrát všechny potřebné skripty do adresáře User Scripts. Ten musí být umístěný ve vašem Chromium profilu. Najdete ho v případě Windows XP na adrese C:\Documents and Settings\<uživatelské jméno>\Local Settings\Application Data\Chromium\User Data\Default, pro Windows Vista pak na adrese C:\Users\<uživatelské jméno>\AppData\Local\Chromium\User Data\Default. |
To nejlepší má před sebou
Chrome, nebo Chromium chcete-li, má stále své vady, pokud si ale každý z vás uvědomí, že je tomuto nemluvněti teprve šest měsíců, je třeba uznat, že komunita vývojářů odvedla sakra dobrou práci, které by ostatní mohli jen tiše závidět. Ostatně stačí se podívat na konkurenční Microsoft, jehož Release Candidate 1 Internet Exploreru 8 je už skutečně slušný prohlížeč, který si zaslouží jistou dávku respektu, ale vývojový tým nad ním strávil více než rok (první veřejná zkušební verze Beta 1 byla představena na jaře loňského roku). Komunita a Google za poloviční dobu a vlastně na zelené louce napsali jeden z nejrychlejších prohlížečů v současné nabídce, který, díky podpoře internetového hegemona a zajímavým příslibům, má to nejlepší ještě před sebou.
Celosvětový tržní podíl prohlížečů (září 2008 až leden 2009)
| Období | IE | Firefox | Safari | Chrome | Opera | Netscape | Ostatní |
| Září, 2008 | 71,52 % | 19,46 % | 6,65 % | 0,78 % | 0,69 % | 0,63 % | 0,27 % |
| Říjen, 2008 | 71,27 % | 19,97 % | 6,57 % | 0,74 % | 0,75 % | 0,45 % | 0,25 % |
| Listopad, 2008 | 69,77 % | 20,78 % | 7,13 % | 0,83 % | 0,71 % | 0,53 % | 0,25 % |
| Prosinec, 2008 | 68,15 % | 21,34 % | 7,93 % | 1,04 % | 0,71 % | 0,57 % | 0,26 % |
| Leden, 2009 | 67,55 % | 21,53 % | 8,29 % | 1,12 % | 0,70 % | 0,57 % | 0,24 % |
A Chromu se daří i z hlediska celosvětového tržního podílu. Když se v září vyšvihl na 0,7 % a v říjnu lehce poklesl, mnozí pesimisté mu soudili podíl srovnatelný s Operou (globálně dlouhodobě osciluje okolo 0,7 procenta), v listopadu ale Chrome nabral nový dech a od té doby roste zhruba o 0,1 procenta za měsíc.Firefox samozřejmě roste více než třikrát rychleji, na druhou stranu, Firefox je již dospělý prohlížeč.Pakliže bude vývojový tým Chromu pracovat stejně poctivě jako doposud, možná se dočkáme nové trojky. Ostatně verze pro Mac OS, za kterým stojí vysoký tržní podíl Safari, je už za dveřmi.
