Česká IT domácnost – evropský podprůměr

Každý rok se objeví alespoň deset nejrůznějších analýz a žebříčků zaručeně nejvyspělejších IT zemí na světě. K těm věrohodnějším patří třeba studie Connectivity Scorecard, kterou zpracovávají ekonomové z London School of Economics.Letos nás Connectivity Scorecard ohodnotila dvacátou příčkou mezi těmi nejvyspělejšími zeměmi světa. Pravděpodobně se jednalo na delší dobu o nejlepší možný výsledek.

Pokud podobným studiím a syntézám nevěříte a chcete být postaveni před surová statistická data, není nic lepšího než nahlédnout do brožury Informační společnost v číslech, kterou Český statistický úřad vydává vždy na začátku roku. Statistika zkoumá vývoj IT/ICT v domácnostech, mezi jednotlivci, v podnicích, veřejné správě, školství a dokonce i ve zdravotnictví.

Zpráva je to poměrně rozsáhlá, letošní ročník se rozrostl do osmdesáti stran plných zajímavých grafů a tabulek, vybral jsem tedy jen ty nejzajímavější.

• Stáhněte si brožuru Informační společnost v číslech v PDF

Vysokorychlostní internet

Ačkoliv je dnes už termín „vysokorychlostní internet“ tak trochu zavádějící, označuje se jím totiž prakticky všechny formy instantního internetu, stále se těší vysoké oblibě. Jestli je v době Web 2.0 aplikací, streamování a sdílení dat „vysokorychlostní“ i pomalejší WiFi s přenosovou rychlostí několika set kilobitů, už zůstává otázkou.

V každém případě platí, že pokud sečtete domácnosti, podniky, úřady, školy a doktory, nejtypičtější formou rychlého internetu u nás je široce dostupné ADSL a dále pak lokální poskytovatelé WiFi signálu a kabeloví operátoři v čele s UPC. Na pomyslném chvostu jsou pak mobilní 3G sítě a především podnikové nebo metropolitní optické linky.

Vyskorychlostní připojení v Česku (tisíce přípojek)

V roce 2008 bylo na území Česka 1,9 milionů přípojek k vysokorychlostnímu internetu. To je o čtvrt milionu více než v roce 2007, tempo růstu se už ale nicméně zpomaluje – boom zažívají jen mobilní sítě včetně Ufona a rychleji než v minulých letech roste také pokrytí optickými rozvody.

Jsou dva miliony přípojek na desetimilionovou zemi málo nebo hodně? Pohled do statistiky zemí OECD mluví celkem jednoznačně – řadí nás spíše na chvost a velmi podobně vyznívají i statistiky Euroskopu v minulých letech.

Na sto obyvatel u nás připadá stejně jako v Maďarsku šestnáct rychlých přípojek. Hůře je na tom z vyspělých zemí už jen Portugalsko, Řecko, Polsko a sousední Slovensko s devíti vysokorychlostními přípojkami na sto obyvatel. Pokud jste se spiklenecky ušklíbli, mějte na paměti, že v případě Euroskopu je na tom Slovensko mnohem lépe a v žebříčcích na nás shlíží kdesi z horních pozic. Na pomyslném vrcholu statistiky OECD se v červnu 2008 nacházelo Dánsko (37/100), kde má přístup k rychlému internetu více než třetina obyvatelstva, Holandsko a všechny skandinávské země (nad 30 přípojek na sto obyvatel).

 
OECD: Vysokorychlostní přípojky na sto obyvatel

Pokud se na stejný žebříček OECD podíváte z hlediska struktury vysokorychlostního internetu, zjistíte, že se okolí poměrně vymykáme. Zatímco ve všech zemích jednoznačně vítězí DSL internet, u nás jsou pozice víceméně vyrovnané.

Telefonní síť

Že Telefónice každým rokem ubývají zákazníci pevné linky, asi pro nikoho nebude překvapením, docela jasně pak tato data vypadají na časové ose. Lidé se houfně začali odhlašovat na přelomu milénia. Do té doby počet přípojek každým rokem rostl. V roce 2007 tak bylo na území republiky stejné množství přípojek jako v roce 1995.

ČSÚ: Pevná linka vs. aktivní SIM karty

Mobilním sítím se ale vede výborně. V roce 2008 u nás bylo zaregistrováno 13,5 milionů aktivních SIM karet. Nejvíce jich dnes eviduje T-Mobile (5,42 mil.) v závěsu s O2 (5,26 mil.). Necelé tři miliony SIM karet pak patří Vodafonu.

Počítače v domácnostech

Počítač dnes najdete v 52,4 % českých domácností a už zdaleka neplatí, že desktop nebo notebook najdete jen ve městech. Ve větších městech má sice počítač skutečně každá druhá domácnost a to platí doslova, rozdíl mezi okresními městy a venkovem je však už naprosto zanedbatelný (46 % a 45 % domácností). Nejvíce počítačů najdete v Praze, Královehradeckém a Pardubickém kraji, nejméně pak na severu Čech. Jen pro srovnání, v roce 1989 byste našli počítač ve 2 % domácností (to vzhledem k tehdejší době není vůbec špatné číslo) a čtvrtinovou penetraci jsme pokořili až v roce 2002.

 
Eurostat: Počítač v domácnostech

Poloviční počítačová penetrace v domácnostech dnes v Evropě není žádné terno a to i z pohledu „sedmadvacítky“ rozšířené Unie. Unijní průměr ostatně představuje 68% penetraci, a tak jsme loni překonali jen nové balkánské členy, Litvu, Řecko a Portugalsko. V sousedním Slovensku, se kterým se tak rádi srovnáváme, Eurostat odhaduje počítačovou penetraci domácností na 63 %. Slovensko tedy v tomto případě pokořilo všechny země bývalé RVHP ale i člena G7, Itálii.

Internet v domácnostech

Nejinak je tomu i v případě domácností připojených k internetu. Těch je dnes u nás okolo 46 procent, do tohoto počtu je ale započítán i ten pomalý počínaje vytáčeným připojením, ISDN a konče GPRS připojením. I zde je Česká republika v evropském kontextu na chvostu EU.

O stupínek lépe jsme na tom v případě rychlého internetu, kde jsme pokořili i sousední Slovensko. Slováci tedy mají více připojek, naše internetová infrastruktura je ale průměru kvalitnější.

    
Eurostat: Domácnosti připojené k internetu jako takovému a k vysokorychlostnímu internetu

Telefónica O2 je sice největším internetovým operátorem u nás, z hlediska nejtypičtějšího typu rychlého internetu ale na plné čáře vítězí metropolitní i venkovský bezdrát – ať už místní WiFi nebo připojení celé budovy přes společnou anténu na střeše (FWA). Penetrace kabelových sítí a ADSL je víceméně vyrovnaná.

Počítač, internet a jednotlivci

S počítačem pracuje 63% obyvatel ČR v produktivním věku. Na počítači pracujeme nejčastěji doma (86,6 %), v práci (43,1 %) a ve škole (16,5 %). Z dalšího údaje nebudou mít radost studenti gender studies. S počítačem pracuje 63 % mužů, ale „pouze“ necelých 55 % žen. Z hlediska stáří asi nebude překvapením, že u počítače nejčastěji vysedávají studenti, tedy 92 % všech obyvatel ve věku 16 – 24 let. Stydět se ovšem nemusí ani starobní důchodci, k počítači pravidelně zasedá téměř každý desátý z nich.

A jak na tom jsou jednotlivci v evropském kontextu? Už je to mnohem lepší než u celých domácností, podle statistiky Eurostatu se totiž přibližujeme unijnímu standardu (66 %). I v tomto případě nás ale převálcovalo Slovensko (72 %) a skandinávské Norsko či „pirátské“ Švédsko je pak mezi počítači jako doma (89 % a 90 %).

  
Eurostat: Uživatelé počítače a internetu

A i zde opět platí, že statistikami příliš nezamává, pokud počítač zapojíte do internetu. Na něj má sice přístup 58 % obyvatel Česka v produktivním věku, hravě tak pokoříme třeba Itálii (42 %), Slováci ale kontrují 66 % a lépe je na tom dokonce i Maďarsko (59 %) a Lotyšsko (61 %).

Na internetu nejčastěji posíláme e-maily, čteme online zpravodajství a magazíny, nakupujeme, telefonujeme a stahujeme nebo streamujeme muziku.

Podniky, veřejná správa, školství a zdravotnictví v kostce

Nakonec bych rád zmínil ještě několik zajímavých statistických údajů z podnikové sféry, veřejné správy, školství a zdravotnictví

Firmy

• Internet ve firmách je dnes už téměř samozřejmostí, s konektivitou nad 2 Mb/s jej dnes najdete u 67 % firem
• Vlastní webovou prezentaci má 74 % firem

Veřejná správa

• Vysokorychlostním připojením disponovalo v roce 2007 84 % obecních úřadů.
• Vlastní webovou prezentaci mělo v roce 2007 97,9 % obecních úřadů (povinnost)
• 10,6 % obecních úřadů v roce 2007 nabízelo ve svých prostorách bezplatné WiFi
• 4,3 % obyvatel používá k online vyplňování úředních formulářů (daňové přiznání aj.)
• 16,2 % obyvatel hledá informace na webech veřejné správy

Školství

• Na sto žáků připadá 11,6 počítačů (deset s vysokorychlostním připojením)
• V roce 2006 použilo počítač k výuce během školního roku 78 % pedagogů

Zdravotnictví

• V roce 2007 mělo rychlý internet 78,6 % nemocnic a 40 % samostatných lékařů
• V roce 2007 mělo webové stránky 87,7 % nemocnic a 11,2 % samostatných lékařů