Hewlett Packard chtěl akvizicí Voodoo PC vylepšit nabídku špičkových herních sestav. A podle všeho se to daří.
Je tomu téměř rok, co společnost Hewlet Packard koupila výrobce špičkových herních sestav a notebooků Voodoo PC, zřejmě ze stejného důvodu, jako tomu bylo v případě akvizice Alienware další velkou společností Dell.
I když obě společnosti fungují i v České republice, v jejich nabídce tyto sestavy pro zazobané hráče nejspíš jen tak neuvidíme – není totiž výjimkou, že se jejich ceny v přepočtu přehoupnou přes stotisícovou hranici, a to je na naše poměry na herní sestavu ještě docela velký luxus. Je tomu tak v případě sestav Dell s označením XPS a bude tomu tak i v případě nové sestavy od Hewlett Packard.
Jde to i u nás
Samozřejmě, že se u nás staví podobně výkonné a často i výkonnější sestavy, ale ty vznikají na koleně. Hewlett Packard spustil nový blog, na kterém najdete řadu informací o novince Blackbird, která právě ve spolupráci s Voodoo PC vznikla. Máme tak ideální příležitost podívat se, jak to dopadne, když se taková našlapaná sestava udělá profesionálně.
Práce na vývoji prvního Blackbirdu odstartovaly na podzim roku 2004. Po spojení se společností Voodoo PC přišla do řad konstruktérů další posila a původní design prototypu doznal dalších změn, proto má novinka, přestože jde o první model tohoto druhu, název Blackbird 002.
Trochu jiný značkový počítač
A proč je vlastně tak zajímavý? Svým pojetím se naprosto odlišuje od toho, nač jsme zvyklí u průměrných značkových sestav velkých výrobců. Vše je navrženo s ohledem na možnosti dalšího rozšiřování. Používají se standardní a snadno nahraditelné komponenty – žádné na míru ušité speciální základní desky s riser kartami, žádný speciálně tvarovaný zdroj, žádné plastové větrné tunely, zkrátka žádné kompromisy a unikátní a nezaměnitelné komponenty. Vše by mělo být velmi dobře přístupné, přichycené řadou připravených úchytů a držáků. A nenajdete zde ani u značkových sestav obvyklý zjednodušený BIOS, ve kterém nastavíte maximálně datum, heslo a pořadí bootování z mechanik.
Charakteristickým prvkem počítače je bez debat mohutná hliníková noha, díky které se atypicky tvarovaná skříň vznáší několik centimetrů nad podložku. Noha není samoúčelná – podobně jako v případě Cooler Master Cosmos je účelem dostat skříň dostatečně vysoko na to, aby byl zajištěný přísun vzduchu i ze spodní strany. Do skříně se tak může dostat ze všech šesti stran. Zlomit by se neměla, údajně má ustát až 270 kg. Je-li tohle budoucí trend u výkonných sestav, můžeme se těšit na generaci skříní na muřích nožkách.
I samotná skříň je lemovaná pořádným hliníkovým rámem a žebrováním. Hliník je pro konstrukci skříní ideální materiál – oproti plastům je mnohem pevnější, je lehký, není magnetický a nekoroduje jako ocel.
Počítalo se i s častým stěhováním skříně na lan party – a právě z tohoto důvodu prý konstruktéři testovali odolnost skříně mimo jiné na zařízení sloužícím pro průmyslové rozmíchávání barev, které dokázalo skříň pořádně protřepat. Všechny součásti, které se při testu poškodily, konstruktéři vylepšovali, dokud nepřežily zátěžové testy bez úhony. Z hmotnosti sestavy 33 kg v plné konfiguraci se zdá, že vše snad i trochu předimenzovali a přenášení bude pro opravdu otrlé jedince.
Napájení je také bez kompromisů – 1 100W zdroj s modulární kabeláží má dost energie na to, aby utáhl třeba čtyřjádrový procesor a trojici žravých Radeonů HD 2900 XT spolu s pěti Raptory v diskovém poli.
