Jak se rodí Computer: 2. den, tentokrát se mnou napíšete článek

ram_iko_michalk.jpgRedas (to je ten strašidelný systém, o kterém jsem vám pověděl včera) mi ráno ukázal, že bych dnes měl napsat pár tipů na zajímavý software a stránky. Řeknete si, že se to napíše samo, ale ona to není žádná legrace, protože musím odolat velkému pokušení: Holda tu sedí obklopen kolegy (i z dalších časopisů) a vypráví jako babička-pamětnice o své výpravě na veletrh CES. Že je to zajímavé, se můžete přesvědčit z jeho zápisku o tom, kterak si ho na pódium vytáhl Copperfield.

No tak dobře, budu silný. Stahuju z online kancelářského balíku Google Docs doma rozepsaný článek o komunitním serveru FaceBook. Snad to půjde rychle dokončit…

Holki vs. metal

…ne, tak ne. Strhla se tu debata o soukromí na netu. Od vyhledávačů se to rychle stočilo k last.fm, službě, která vám vytváří veřejnou statistiku poslouchaných písniček. Hlavně je zdrojem nových problémů týkajících se hudebního vkusu. Vlastovi deformuje reputaci v metalistických kruzích přítelkyně, která si ráda pustí Holki, a já zase pobavil ostatní vzpomínkou, jak jsem kdysi poslouchal záměrně jedenáctou kapelu v pořadí (co to vlastně bylo?), jen abych z první desítky vyhodil Mobyho, který mě přestal bavit. Jen konzervativní Holda a Grundík mají k tomuhle dobrovolnému práskání svého vkusu široké veřejnosti výrazný odpor. Závidím jim.

Tuhle hudbu mám rád:

michalkasparek.gif

Tak teď teda k tomu článku…

Obličej, ňadra a poznámky pro DTP

Co vlastně v takovém článku má být? Na žurnalistice nás učili, že musí – co nejrychleji – zodpovědět otázky KDO, CO, KDY, KDE, JAK a PROČ. U počítačů je to jinak. Před článkem je čtenář znuděný svým neschopným počítačem a otrávený problémy. Po článku je rozjuchaný možnostmi, které jsme mu otevřeli. Tedy měl by být. Co se děje mezi tím a jak ten článek má vlastně fungovat, to je alchymie, kterou do poučky nepokrátíte.

Do nové rubriky Úlety jsem tedy napsal o tom, jak ulítávám na sociálním serveru Facebook, a proč. Tím to ale nekončí. Musím najít obrázky – tentokrát jsem samozřejmě típl screenshot stránky a navíc doplnil sloupek o fotku zakladatele Facebooku, Marka Zuckerberga. Vždycky to trvá, najít na webu obrázek, jehož licence umožňuje píchnout jej do Computeru, ale vyplatí se to – nic neoživí stránku tak, jako obličej. (No, dobře, ňadra by ji oživila víc, ale ta Zuckerberg nemá. Taky z toho nechceme mít bordel, už proto, že v době, kdy žena vede českou pobočku Microsoftu, bychom měli ženy brát v IT branži vážně.)

Aby se po korektuře DTPáci v textu orientovali a taky vše vysázeli, jak si přejeme, barevným tučným písmem jim do textu vždycky vhodíme pár poznámek. Tentokrát jen „Úlety – lejeme stejně jako posledně, jen vespod bude ještě obrázek s popiskem“, někdy jsou ale pokyny skoro tak dlouhé, jako samotný článek. Vtipné je, když zůstanou nepovšimnuty v textu a dostanou se na stránku, což jsme naštěstí vždycky včas odhalili. To pak máte ve vystřihovánce místo šipky k obrázku s dialogovým oknem jen text „sipka k dialogovemu oknu“, nebo pod čarou dole na stránce „Slogan pro tuto stranku: V příštím Computeru najdete…“.

Tak šup s tím do korektorovy složky na FTP, a máme zelenou (připomínám: napsanou a zeditovanou) jednu čtvrtinu stránky z celkových zhruba 70. To je, v druhý den čtrnáctidenního cyklu, tragédie.

V pondělí vám tu Ondra Bitto vysvětlí, že má pod sebou bandu lenochů. Vy se tím pobavíte asi hrozně moc, ale my tolik ne, protože ty samé věty možná najdeme za měsíc ve zdůvodnění, proč nejsou prémie.

Hezký víkend!


Blog redaktorů | proč blogujeme | sledovat blog prostřednictvím RSS

Tento článek spadá pod blog redaktorů a není součástí běžného vydání webu Živě.cz. Může obsahovat osobní názory autora, nepodložené informace nebo zprávy zcela mimo obor webu Živě.cz. Blog redaktorů vám umožní poznat lidi, kteří tvoří vaše oblíbené časopisy.

Diskuze (12) Další článek: CES: Silverstone Sabertooth – myš z kompozitů s „nádorem“

Témata článku: ,