Ani sto superpočítačů nestačilo ve hře go na člověka

Ani sto sesíťovaných superpočítačů nedokázalo porazit člověka v go, zřejmě poslední klasické strategické deskové hře, u které počítače nejsou schopné porazit její nejsilnější hráče.

Zatím k poslednímu pokusu prolomit tuto významnou metu v programování umělé inteligence došlo v sobotu 22. března 2008 v Paříži. Za „lidstvo“ nastoupil Catalin Taranu, rumunský profesionální hráč, v současnosti druhý nejsilnější Evropan. Za umělou inteligenci bojoval počítačový program MoGo, který vyhrál poslední mistrovství světa počítačových programů v go a je nejsilnějším současným programem. Ten podporovalo dalších sto sesíťovaných superpočítačů, které poskytli počítačový experti z francouzské CEA, výzkumného střediska jaderného programu nedaleko Paříže.

Přestože Catalin Taranu dal programu poměrně velký náskok (tzv. handicap; dá se to přirovnat k tomu, jako kdyby v šachách jeden z hráčů začínal bez několika figur), bez větších obtíží zvítězil. Pro tvůrce programu MoGo může být alespoň útěchou, že v zápasu na zmenšené desce o velikosti 9x9, která se používá k učení dětí, dokázal MoGo Catalina Taranu v jedné ze tří partií porazit. K tomu, že by program dokázal byť jen na desce 9x9 porazit profesionální hráče, došlo vůbec poprvé ve čtyřicetileté historii programování go.

hrago.png
Hra go v praxi

Cíl vytvořit počítačový program, který by dokázal hrát go vyrovnaně s nejsilnějšími hráči, však zůstává stále vzdálený. Přitom například v šachách tento zlomový okamžik nastal již v roce 1997, kdy program Deep Blue vyvinutý firmou IBM porazil tehdy nejsilnějšího světového hráče Garry Kasparova. Go má ale astronomicky více variant než šachy (šachy cca 10e200, go cca 10e800), takže přestože jsou vypsané milionové odměny v dolarech pro tvůrce programu, který porazí profesionálního hráče, a vytváření programů hrajících go se věnují celé týmy počítačových expertů, zatím všechny programy zůstávají na úrovni silnějších amatérských hráčů.

V této souvislosti není bez zajímavosti, že programátoři již zkoušeli mnoho přístupů pro algoritmy vybírající nejlepší tah v go, včetně samoučících se neuronových sítí. MoGo vyhodnocuje vhodnost tahů zdánlivě „tupou“ strategií MonteCarlo, kdy od každého možného tahu program dohraje mnohokrát partii náhodnými tahy a nakonec vybere ten tah, který měl nejvyšší procento vyhraných her. Sami programátoři přiznávají, že dost dobře nechápou, proč tato strategie funguje lépe než ostatní. Na lidskou představivost a předvídavost to však zatím ani zdaleka nestačí.

Hra go (čteno [go]) vznikla před 4 až 5 tisíci lety v Číně a je nestarší deskovou hrou na světě. Z Číny se postupně rozšířila do celé východní Asie, kde je dodnes velmi populární. Princip hry je velmi jednoduchý: hráči střídavě kladou na desku, která má tvar čtvercové sítě o 19x19 liniích, své kameny, přičemž se snaží ohraničit si co největší území a zároveň obklíčit co nejvíce kamenů soupeře. Další informace o hře go naleznete na internetových stránkách České asociace go www.goweb.cz.


Zdroj: tisková zpráva ČAGo,  
http://goweb.cz

Diskuze (42) Další článek: GTS Novera v roce 2007: Nejlepší hospodářské výsledky v historii

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,